KLÁŠTERNÍ KNIHOVNA V PRAZE NA HRADČANECH
První pokus o uvedení kapucínského řádu do Čech je spjat se jménem pražského arcibiskupa Antonína Bruse z Mohelnice. Kapucíni, v čele se svatým Vavřincem z Brindisi, však přichází až o dvacet čtyři let později, v roce 1599, na základě žádosti arcibiskupa Zbyňka Berky z Lipé a Dubé podpořené papežem Klementem VIII. Praha se tak stává místem zrodu budoucí provincie. Pozemek pro výstavbu kláštera a kostela byl vybrán po delších jednáních na Hradčanech, kde byl také po císařském schválení položen 23. května 1600 základní kámen.
Je pravděpodobné, že už první bratři si s sebou přinesli nějaké knihy, to by však mohla potvrdit jen podrobná analýza knihovního fondu. Řeholníci přicházející později do pražského kláštera ale zcela určitě využili kontaktů se svými domovskými konventy, aby zabezpečili svůj duchovní život i kazatelskou činnost potřebnou literaturou. Do vývoje knihovny v 17. století nám dává ve svém rozsáhlém úvodu nahlédnout Catalogus librorum bibliothecae Fratrum Capucinorum Pragae in Hradczin z roku 1728.
Primát mezi soupisy knih patří seznamu vytvořenému r. 1669 Atanášem z Rosenheimu, obsahuje na 2.322 titulů. Jednotlivé knihy byly rozděleny do tříd označených písmeny A – Z. Největší část fondu tvořily spisy scholastické a filosofické. Během následujících let se knihovna rozšířila o 1.136 svazků, jak to dokládá druhý katalog sepsaný Juliánem ze Salzburgu roku 1675. Z bratří, kteří se v této době zasloužili o rozkvět hradčanské knihovny, můžeme jmenovat Pavlína z Moravy, Markvarda z Halberstadtu nebo Aureliána ze Svitav. Koncem 17. století bychom v ní už mohli napočítat 5.036 knih.
V roce 1720 oznamuje hraběnka Markéta z Valdštejna kapucínům svůj úmysl podporovat a posílit pražskou bibliotéku. Z jejích prostředků tak bylo hrazeno i rozšíření knihovny. Přesný počet darovaných titulů touto dobrodinkyní se však odhaduje obtížně. Určitou představu však lze získat z katalogu vypracovaného roku 1728: v hradčanském fondu je evidováno 8.021 knih. Stěhování svazků do nově zbudovaných prostor s sebou přineslo také nové uspořádání a opravu poškozených titulů. Hřbety knih byly rovněž natřeny šedou barvou s horním růžovým pruhem. Klášter a knihovna posléze přestály osvícenské dekrety císaře Josefa II., jež nakonec v případě Hradčan nebyly realizovány. V letech 1850 – 1852 je vytvořen další knihovnický katalog obsahující 10.051 svazků, v roce 1889 to už bylo 12 tisíc knih.
Klášter společně s knihovnou přečkal I. i II. světovou válku. Zlom přichází v roce 1950, politická moc v zemi již pevně přešla do rukou komunistické strany a kapucíni jsou ze svých konventů vyhnáni. V té době bibliotéka čítala 27.000 svazků. Knihy byly rozděleny mezi státní muzea a instituce. V devadesátých letech, kdy se bratři opět mohli do klášterů vracet, dostávají v rámci restitucí zpět rovněž své knihy. V Praze jsou tak umisťovány i svazky z jiných konventů provincie. Na provinční kapitule v roce 1997 bylo rozhodnuto o vytvoření Provinční knihovny Provincie kapucínů v ČR, která zahrnuje všechny vrácené tisky a rukopisy z klášterů naší provincie zabraných v roce 1950. hlavní část knihovny se nachází v Hradčanském klášteře, další v Brněnském a knihy ze Sušice se nacházejí v Městském museu v Sušici. V současné době má hradčanská knihovna nově zkatalogizováno na 23 tisíc starých tisků, u titulů z 19. – 20. století je to pak 5.000 knih, zpracována je dále sbírka časopisů a 545 starých rukopisů. Asi 10.000 starých tisků na svou katalogizaci stále čeká.
LITERATURA:BAJGER, Matyáš. Knihovny kapucínských klášterů v Čechách a na Moravě. Brno: Masarykova univerzita. Filozofická fakulta. Ústav české literatury a knihovnictví. Kabinet knihovnictví, 2004. 86 s., 11 s. příloh. Vedoucí diplomové práce Mgr. Zdeněk Kučera, Ph.D.
RABAS, Vavřinec. Řád kapucínský a jeho působení v Čechách v 17. století. Praha: [Vydavatelstvo Časopisu katolického duchovenstva], 1937. xii, 164 s. (Knihovna Časopisu katolického duchovenstva. Řada nová; č. 8.).